Zámek Polná

Zámek Polná

Zámek (původně hrad) patří mezi nejstarší feudální stavby v Česku a stal se nejstarší dochovanou památkou v Polné. Postaven byl zřejmě kolem roku 1320 Jindřichem z Lipé na ostrohu nad soutokem říčky Šlapanky a Ochozského potoka k ochraně zemské stezky. Čeněk z Lipé panství Polná v roce 1356 postoupil Ješkovi Ptáčkovi z Pirknštejna, v tomto roce se hrad připomíná poprvé. Příchod do hradu byl tehdy možný od města nedochovanou přední bránou, nebo z Kateřinského předměstí bránou, nad níž byla postavena věž o třech poschodích. V jádru hradu se tehdy tyčila tzv. Červená věž: mohutná válcová věž (což dokládá nejstarší obraz Polné – veduta Jorise Hoefnagela z roku 1617). Samotný hrad tvořil dvoukřídlý palác.

Za husitských válek byl hrad stále v držení pánů z Pirknštejna. Tehdy byl přebudován na rozsáhlý gotický hrad, který byl centrem polenského (později polensko-přibyslavského) panství. V patnáctém století rozšířili opevnění, připojili čtyři rybníky (Peklo, Pekýlko, Lázeňský rybník), z nichž pouze rybník Peklo existuje dodnes. Hynek Ptáček z Pirknštejna hrad na pomezí Čech a Moravy využíval k jednání s čelními představiteli šlechty podobojí. V letech 1464–1515 drží hrad páni z Kunštátu. Jiří z Poděbrad si Polnou zvolil v roce 1468 za své dočasné sídlo při tažení proto Matyáši Korvínovi, když se snažil znovu dobýt třebíčský klášter a osvobodit svého syna. Za držení pánů z Kunštátu byl hradní palác (západní křídlo hradu) přestavěn, tuto událost dokládá v přízemí tohoto křídla dveřní portál kunštátským znakem a v patře rytířský sál, přezdívaný kvůli erbům na křížové klenbě Kunštátský.

Obec Polná vznikla jako trhová ves a etapový bod Haberské stezky v první čtvrtině 13. století. První osada pravděpodobně stála v místech Sezimova náměstí. Tvořilo ji deset (maximálně 20) menších nadzemních i polozahloubených obydlí srubové či kůlové konstrukce s dalším hospodářským příslušenstvím. Podle archeologických nálezů lze usuzovat, že zdejší osídlení je starší. Na Sezimově náměstí byl nalezen hrnec zdobený na podhrdlí rytou vlnovkou, který pochází z přelomu 12. a 13. století. V roce 1856 byla na Horním Městě nalezena dvouuchá amforka, kamenná sekerka a sekeromlat z kultury se šňůrovou keramikou (3. tisíciletí př. n. l.) Roku 1862 byl na východním okraji města mezi Ochozským potokem a silnicí do Záborné nalezen depot antických mincí – 14 tetradrachem, které byly raženy v Alexandrii z billonu a pocházejí převážně z 2. století n. l. Na aversu se nacházejí hlavy římských imperátorů (Phillip Arabs, Tacitus, Claudius II. Gothikus, Probus, Diocletianus, Masimianus). Při hloubení sklepů měšťanského pivovaru v Komenského ulici se našly pozůstatky šňůrové keramiky, v Kleštěru zase byzantský kamenný křížek. V letech 1840 – 1842 zde žila také Božena Němcová a poprvé zde četla české knihy.

STÁTNÍ ZÁMEK SYCHROV

Státní zámek Sychrov

Historie místa, kde se zámek nalézá, sahá do 15. století. V té době zde byla připomínána tvrz, která byla majetkem české královské komory. Na jejím místě byl v 16. století vystavěn panský kamenný dům a v letech 1690 – 1693 nevelký barokní zámek, jehož stavebníkem byla rytířská rodina Lamottů z Frintroppu. Členy tohoto francouzského šlechtického rodu můžeme zařadit do kategorie důstojníků, kteří byli za služby rakouskému císaři v době třicetileté války odměňováni statky zkonfiskovanými české šlechtě. Roku 1740 koupil toto panství František z Valdštejna, z větve mnichovohradišťské. Protože Valdštejnové sídlili na Mnichově Hradišti, přestal být sychrovský zámek trvalým sídlem vrchnosti. Takřka osmdesát let zde nedocházelo k žádným výraznějším změnám a objekt byl využíván pro hospodářské účely a k ubytování služebnictva. Situace se radikálně změnila 30. srpnem 1820, kdy se novým majitelem Sychrova a svijanského panství stal kníže Karel Alain Gabriel Rohan. Tímto rokem začíná stopětadvacetiletá éra Rohanů na Sychrově a doba největší slávy zámku. Kolébkou rodu Rohanů byla Bretaň, kde o nich můžeme vystopovat nejstarší zmínku již v roce 951. V průběhu staletí se jejich postavení upevňovalo, až se zařadili mezi deset nejvlivnějších šlechtických rodů ve Francii a jako přímí bratranci francouzských králů získali i titul princů z královské krve. Rod tvořilo několik linií, jejichž příslušníci zaujímali významné úřady – vojenské, politické i církevní. Po Velké francouzské buržoazní revoluci opustili Francii a usadili se v rakouské monarchii. Na rozdíl od jiných šlechtických uprchlíků, kteří se vraceli zpět do Francie (v době Napoleona I. a hlavně v období restaurace Bourbonů – tj. za Ludvíka XVIII. a Karla X.), zůstali Rohanové v Čechách, i když byli později k návratu přímo vyzváni.

Zámek má otevřeno od 1.11 do 21.12

Nádherný zámek i zahrada, dobrý plán před vánoci ale ty ceny …!  Pro celou rodinu před vánoci jsou ceny posazeny hodně vysoko. Pro mladé rodiny s dětmi, pro důchodce s vnoučaty až neúnosné.

Nádherný zámek i zahrada, ale ty ceny …!

            Je samozřejmé, že provoz národních kulturních památek nutně potřebuje i samostatné financování na nákladný provoz a údržbu. Výlety za poznáním a za kulturou by však neměly být umožněny pouze bohatým lidem a ceny by neměli připomínat honbu za miliony, jak to dnes, bohužel, ve většině případů podnikání vidíme.

            Poznání a vzdělávání v oblasti historie je třeba zpřístupnit i starším lidem v důchodu, či mladým rodinám. Pokud totiž dnešní generace rodičů skutečně poctivě pracuje a nepobírá nepochopitelně nehorázné platy jako politici, sportovní manažeři a podobně, mohou si o takto drahém výletě nechat jenom zdát.

            Splácení hypoték na bydlení, výdaje na školy, školní jídelny, předražené dětské oblečení jim stačí mnohdy sotva na uživení rodiny. O důchodcích už ani nemluvím. Dnešní důchody starších lidí se ve většině případů pohybují kolem 16.000,-Kč, nájmy v panelových domech jsou často vyšší, než samotný důchod.

Je ostudou tohoto státu, že staří lidé, kteří celý život opravdu poctivě pracovali, nemají důchod ani ve výši minimálního platu,

Jak pravil klasik, je něco shnilého ve státě českém.